Přehled historických událostí (v letech 1600-1913)

1604

• Dolní a Horní Malíny vznikly jako vinné hory.

---

1605

• Nájezdy Bočkajových vojsk.

---

1611

• Zmínka o sboru Jednoty bratrské v Archlebově.

---

1619-23

• Nájezdy Turků a Maďarů.

---

1622

• Návrat poddaných ke katolictví.

---

1639

• Postaven kostel na místě bývalého sboru Jednoty bratrské.

---

1659

• Johanes rektor Arglebský di Arglibov – svědek na svatbě ve Ždánické matrice – důkaz o existenci školy v Archlebově.

---

1665

• 253 obyvatel.

---

1673

• 340 obyvatel.
• První zmínka o Archlebské škole (v domě č. 246).

---

1676

• Pravděpodobné datum překřtění kostela.

---

1698

• 89 domů v obci.

---

1705,6,11

• Nájezdy Kuruců.

---

1730

• Zbudován nový kostel.

---

1740

• Obec nechala vymalovat kostel od malíře Bemola.

---

1763

• 503 obyvatel.

---

1777

• Velká neúroda a následkem toho hlad.

---

1784

• Zřízena v Archlebově fara.

---

1785

• Založena škola vedle fary.

---

1790

• Rybník „Paní louka“ dal 40 kop kaprů.

---

1799

• Obec koupila hospodu na č.p. 7.
• Obec se stala majitelem lesa Ochoz.

---

1805

• Bitva u Slavkova – obec velmi strádala.

---

1820

• Na Pustém postavena první chalupa.

---

1826

• Zřízen pozemkový katastr obce, zřízena účtovací kniha obecní sýpky.

---

1831

• Na choleru zemřelo 34 lidí a pochováno na nouzovém hřbitově na Pustém, postavena hřbitovní zeď u kostela.

---

1832

• Další epidemie cholery.

---

1834

• Postavena silnice Ždánice-Archlebov.

---

1840

• První dobytčí trh v Archlebově (221 koní, 183 volů, 46 krav, 27 koz).

---

1844

• 204 obytných domů.

---

1848

• Zrušení roboty.

---

1849

• Parcela Úlehlí – do té doby pastviny (panští po vykoupání ovcí v „Paní louce“ mohli je Úlehlách sušit). Pro velké množství ovcí na Archlebsku dostali Archlebští přezdívku škopaři (skopaři).

---

1850

• Zrušen Archlebský mlýn na p. č. 6142 – pozemek rozprodán.

---

1851

• Zvolen první starosta obce Němec Mtěj – zvonilo se všemi zvony.

---

1853

• Shořely obecní spisy.

---

1854

• Stavěna silnice přes Archlebov po žarošské hraničky.

---

1855

• Vyhořelo Pusté jako v roce 1851.
• Postavena budova dvoutřídní školy vedle fary za 5072 zl.

---

1861

• Postavena studna na Pustém.
• Začala se pěstovat divoká jetel.

---

1863

• Postaven větřák za kostelem.

---

1866

• Válka s Pruskem – Prusové se nechovali v obci špatně.
• Na choleru zemřelo 102 osob, ke konci roku pak na hlavničku dalších 20 osob. Celkem toho roku zemřelých 127 osob.

---

1870

• Založen „Spořitelní a záloženský spolek“.
• Rozpuštěn spotřební spolek „Mravenec“ (založený v 60tých letech).

---

1872

• První ruční mlátičku v obci si zakoupil Horňák František.

---

1874

• V Uličce vyhořelo 7 domů.

---

1862-74

• Vlivem cukrovaru ve Ždánicích postupný údadek vinohradnictví

---

1875

• Založen spolek vojenských vysloužilců – veteránů.

---

1872-80

• Výdaje obce na pohoštění byly značné.
• Hospodaření obce na velmi nízké úrovni.

---

1880

• První mlácení žentourem zavedl Růžička Rudolf.

---

1882

• První secí stroj zakoupil Růžička Rudolf.

---

1885

• Hráno první divadlo na popud nadučitele Lossmanna.

---

1889

• Zřízen vodovod na Pustém. Byl nedbale proveden, pracoval krátce – dřevěné roury mrazem popraskaly, stál 4000 zl. Obec ho dlouhá léta splácela.
• Zavedena 2% přirážka pro chudé s cílem zamezit žebrání chudých po obci.

---

1892

• Založen čtenářský a pěvecký spolek.
• První biřmování v Archlebově; do té doby konalo se v Brně.

---

1894

• Provedena přístavba školy se záměrem rozšíření z dvoutřídní na čtyřtřídní za 7020 zl. Na stavbu půjčeno u Moravské Hypoteční banky s umořováním na 20 let. Škola úřady uznána jako trojtřídní.
• Opraveny farské chlévy za 700 zl.

---

1898

• V obci zřízen poštovní úřad.
• U mostu postavena lampa (první veřejné osvětlení).

---

1899

• Založen hasičský sbor.

---

1900

• Proměny na přelomu století konsolidovány, lidé se po smutných zkušenostech naučili lépe hospodařit.

---

1901

• Založen Spořitelní a záloženský spolek.

---

1902

• Zakoupena požární stříkačka.

---

1903

• Škola rozšířena na čtyřtřídní.
• Založen Spolek pro pojištění dobytka.

---

1904

• Vysázeno stromořadí u silnice ke Ždánicím a Žarošicím.

---

1905

• Založeno Mlékařské družstvo (55 členů).

---

1906

• Postavena mlékárna.
• V obci řádil tyfus.
• Poprvé nebyl dodržen stanovený termín pro sběr hroznů a od té doby může sbírat úrodu každý, kdy uzná za vhodné.
• Postavena obecní váha.

---

1910

• Postaven betonový most u Malíkového.
• Zeď u hřbitova nahrazena železnám plotem.

---

1912

• Zamítnut návrh na scelování pozemků.
• Zřízen obecní chudinský fond.

---

1913
Provedena stavba obecní silnice Malá ulička a Hrubá ulice.
Na výzvu pro sbírku na válečné vzducholodě obec nic nedala a odpověděla: „Předpokládá se, že v nynějším osvíceném dvacátem století, kdy lidstvo je již na vysokém stupni vzdělání, což tím více se musí jeviti u osob s politickým vzděláním, kteří mají otěže vlády v rukou, že mezinárodní spory vyřizovány budou lidským způsobem, totiž mezinárodním soudem a že vybudování válečného vzducholoďstva bylo by pak vyhozením peněz zbytečně.“ (Doslovný výpis z kroniky obce – jak poučné dodnes.)

Máme-li hodnotit uvedené období z hlediska historického vývoje, musíme ho rozdělit na několik etap.

Od roku 1800 do roku 1848 žila obec uzavřeným způsobem života, zavedeným rytmem hospodaření a zvyků děděných z generace na generaci. Tedy velmi zaostalý způsob hospodaření, víra v nadpřirozené mocnosti (hastrmany, klekánice apod.), nízká úroveň vzdělání.

Po roce 1848 se lidé museli z roboty vykupovat a to vedlo k dalším nákladům a mnohdy zadlužování. Dále umožněná parcelace gruntů drobila majetky a ti, kteří dědili, neuměli na malém hospodařit. Paradoxně zemědělskou výrobu intenzifikovali drobní zemědělci vyšší obdělaností a vyšším chovem zvířectva a hlavně pak panské statky (u nás Ždánický statek) z důvodu ztráty laciné pracovní síly. Statek začal nové způsoby výroby např. cukrovky, postavil cukrovar na zpracování řepy, nové odrůdy plodin např. jetel (zvýšení včelařství) atd.

Lidská práce byla nahrazována stroji, secí, žací, orací (parní oračky). V živočišné výrobě se statek zaměřoval na zvyšování úrovně chovu hovězího dobytka.

Nové způsoby zemědělské výroby vedly k novým, do té doby neznámým způsobům námezdní práce – např. plochy cukrovky byly pěstovány na vypuštěných plochách rybníků, které musely být odvodněny melioracemi. Meliorace vedly k regulování vodních toků, což byly další pracovní příležitosti. Také obhospodařování cukrovky (pletí, okopávání, sklizeň) vedly k dalším námezdným pracím a v neposlední řadě to byly kampaňovité práce v cukrovaru.

Obyvatelstvo tak získávalo příležitostně mzdu. Rozšiřování cukrovky všek vedlo k postupnému úpadku vinohradnictví. Laciná kořalka nahrazující víno měla neblahé důsledky na zdejší obyvatele.

Vyplácení z roboty, špatné hospodaření a požívání kořalky vedlo k lákavým půjčkám od židů s úroky a 36%. V období 70. let vedla tato situace k tomu, že žid Šťastný v naší obci přivedl 17 gruntů ke krachu (na buben). Získaný majetek pak sám prohrál na burze.

Do této doby bylo obyvatelstvo značně zaostalé a hodně věřilo na pověry, zejména uřknutí, čarodějnice a hastrmany. Také z pohanských zvyků se dlouho udržoval domácí bůžek „křístek“ – soška asi 30 cm vysoká.

Koncem století lidé po špatných zkušenostech z minulosti, pod vlivem osvícených učitelů a pokrokových duchovních, postupně se začali přizpůsobovat novým podmínkám, začali lépe hospodařit, což se projevovalo postupně i do celkového života obce. Přelom století do první světové války ukazuje na vysoký stupeň vzdělanosti a osvícenosti, alespoň u těch občanů, kteří řídili hospodářský i kulturní rozvoj obce!

---

---

Autor: Jindřich Buchlovský

Čerpáno z novin obecního zastupitelstva v Archlebově ARCHLEBSKÝ ŽIVOT, číslo 2, ročník 4