Navigace

Obsah

Přehled historických událostí

v letech 1600 do 1. světové války

1604 Dolní a Horní Malíny vznikly jako vinné hory.
1605 Nájezdy Bočkajových vojsk.
1611 Zmínka o sboru Jednoty bratrské v Archlebově.
1619-23 Nájezdy Turků a Maďarů.
1622 Návrat poddaných ke katolictví.
1639 Postaven kostel na místě bývalého sboru Jednoty bratrské.
1659 Johanes rektor Arglebský di Arglibov – svědek na svatbě ve Ždánické matrice – důkaz o existenci školy v Archlebově.
1665 253 obyvatel.
1673 340 obyvatel.
První zmínka o Archlebské škole (v domě č. 246).
1676 Pravděpodobné datum překřtění kostela.
1698 89 domů v obci.
1705,6,11 Nájezdy Kuruců.
1730 Zbudován nový kostel.
1740 Obec nechala vymalovat kostel od malíře Bemola.
1763 503 obyvatel.
1777 Velká neúroda a následkem toho hlad.
1784 Zřízena v Archlebově fara.
1785 Založena škola vedle fary.
1790 Rybník „Paní louka“ dal 40 kop kaprů.
1799 Obec koupila hospodu na č.p. 7.
Obec se stala majitelem lesa Ochoz.
1805 Bitva u Slavkova – obec velmi strádala.
1820 Na Pustém postavena první chalupa.
1826 Zřízen pozemkový katastr obce, zřízena účtovací kniha obecní sýpky.
1831 Na choleru zemřelo 34 lidí a pochováno na nouzovém hřbitově na Pustém, postavena hřbitovní zeď u kostela.
1832 Další epidemie cholery.
1834 Postavena silnice Ždánice-Archlebov.
1840 První dobytčí trh v Archlebově (221 koní, 183 volů, 46 krav, 27 koz).
1844 204 obytných domů.
1848 Zrušení roboty.
1849 Parcela Úlehlí – do té doby pastviny (panští po vykoupání ovcí v „Paní louce“ mohli je Úlehlách sušit). Pro velké množství ovcí na Archlebsku dostali Archlebští přezdívku škopaři (skopaři).
1850 Zrušen Archlebský mlýn na p. č. 6142 – pozemek rozprodán.
1851 Zvolen první starosta obce Němec Mtěj – zvonilo se všemi zvony.
1853 Shořely obecní spisy.
1854 Stavěna silnice přes Archlebov po žarošské hraničky.
1855 Vyhořelo Pusté jako v roce 1851.
Postavena budova dvoutřídní školy vedle fary za 5072 zl.
1861 Postavena studna na Pustém.
Začala se pěstovat divoká jetel.
1863 Postaven větřák za kostelem.
1866 Válka s Pruskem – Prusové se nechovali v obci špatně.
Na choleru zemřelo 102 osob, ke konci roku pak na hlavničku dalších 20 osob. Celkem toho roku zemřelých 127 osob.
1870 Založen „Spořitelní a záloženský spolek“.
Rozpuštěn spotřební spolek „Mravenec“ (založený v 60tých letech).
1872 První ruční mlátičku v obci si zakoupil Horňák František.
1874 V Uličce vyhořelo 7 domů.
1862-74 Vlivem cukrovaru ve Ždánicích postupný údadek vinohradnictví
1875 Založen spolek vojenských vysloužilců – veteránů.
1872-80 Výdaje obce na pohoštění byly značné.
Hospodaření obce na velmi nízké úrovni.
1880 První mlácení žentourem zavedl Růžička Rudolf.
1882 První secí stroj zakoupil Růžička Rudolf.
1885 Hráno první divadlo na popud nadučitele Lossmanna.
1889 Zřízen vodovod na Pustém. Byl nedbale proveden, pracoval krátce – dřevěné roury mrazem popraskaly, stál 4000 zl. Obec ho dlouhá léta splácela.
Zavedena 2% přirážka pro chudé s cílem zamezit žebrání chudých po obci.
1892 Založen čtenářský a pěvecký spolek.
První biřmování v Archlebově; do té doby konalo se v Brně.
1894 Provedena přístavba školy se záměrem rozšíření z dvoutřídní na čtyřtřídní za 7020 zl. Na stavbu půjčeno u Moravské Hypoteční banky s umořováním na 20 let. Škola úřady uznána jako trojtřídní.
Opraveny farské chlévy za 700 zl.
1898 V obci zřízen poštovní úřad.
U mostu postavena lampa (první veřejné osvětlení).
1899 Založen hasičský sbor.
1900 Proměny na přelomu století konsolidovány, lidé se po smutných zkušenostech naučili lépe hospodařit.
1901 Založen Spořitelní a záloženský spolek.
1902 Zakoupena požární stříkačka.
1903 Škola rozšířena na čtyřtřídní.
Založen Spolek pro pojištění dobytka.
1904 Vysázeno stromořadí u silnice ke Ždánicím a Žarošicím.
1905 Založeno Mlékařské družstvo (55 členů).
1906 Postavena mlékárna.
V obci řádil tyfus.
Poprvé nebyl dodržen stanovený termín pro sběr hroznů a od té doby může sbírat úrodu každý, kdy uzná za vhodné.
Postavena obecní váha.
1910 Postaven betonový most u Malíkového.
Zeď u hřbitova nahrazena železnám plotem.
1912 Zamítnut návrh na scelování pozemků.
Zřízen obecní chudinský fond.
1913 Provedena stavba obecní silnice Malá ulička a Hrubá ulice.
Na výzvu pro sbírku na válečné vzducholodě obec nic nedala a odpověděla: „Předpokládá se, že v nynějším osvíceném dvacátem století, kdy lidstvo je již na vysokém stupni vzdělání, což tím více se musí jeviti u osob s politickým vzděláním, kteří mají otěže vlády v rukou, že mezinárodní spory vyřizovány budou lidským způsobem, totiž mezinárodním soudem a že vybudování válečného vzducholoďstva bylo by pak vyhozením peněz zbytečně.“ (Doslovný výpis z kroniky obce – jak poučné dodnes.)

Máme-li hodnotit uvedené období z hlediska historického vývoje, musíme ho rozdělit na několik etap.

Od roku 1800 do roku 1848 žila obec uzavřeným způsobem života, zavedeným rytmem hospodaření a zvyků děděných z generace na generaci. Tedy velmi zaostalý způsob hospodaření, víra v nadpřirozené mocnosti (hastrmany, klekánice apod.), nízká úroveň vzdělání.

Po roce 1848 se lidé museli z roboty vykupovat a to vedlo k dalším nákladům a mnohdy zadlužování. Dále umožněná parcelace gruntů drobila majetky a ti, kteří dědili, neuměli na malém hospodařit. Paradoxně zemědělskou výrobu intenzifikovali drobní zemědělci vyšší obdělaností a vyšším chovem zvířectva a hlavně pak panské statky (u nás Ždánický statek) z důvodu ztráty laciné pracovní síly. Statek začal nové způsoby výroby např. cukrovky, postavil cukrovar na zpracování řepy, nové odrůdy plodin např. jetel (zvýšení včelařství) atd.

Lidská práce byla nahrazována stroji, secí, žací, orací (parní oračky). V živočišné výrobě se statek zaměřoval na zvyšování úrovně chovu hovězího dobytka.

Nové způsoby zemědělské výroby vedly k novým, do té doby neznámým způsobům námezdní práce – např. plochy cukrovky byly pěstovány na vypuštěných plochách rybníků, které musely být odvodněny melioracemi. Meliorace vedly k regulování vodních toků, což byly další pracovní příležitosti. Také obhospodařování cukrovky (pletí, okopávání, sklizeň) vedly k dalším námezdným pracím a v neposlední řadě to byly kampaňovité práce v cukrovaru.

Obyvatelstvo tak získávalo příležitostně mzdu. Rozšiřování cukrovky všek vedlo k postupnému úpadku vinohradnictví. Laciná kořalka nahrazující víno měla neblahé důsledky na zdejší obyvatele.

Vyplácení z roboty, špatné hospodaření a požívání kořalky vedlo k lákavým půjčkám od židů s úroky a 36%. V období 70. let vedla tato situace k tomu, že žid Šťastný v naší obci přivedl 17 gruntů ke krachu (na buben). Získaný majetek pak sám prohrál na burze.

Do této doby bylo obyvatelstvo značně zaostalé a hodně věřilo na pověry, zejména uřknutí, čarodějnice a hastrmany. Také z pohanských zvyků se dlouho udržoval domácí bůžek „křístek“ – soška asi 30 cm vysoká.

Koncem století lidé po špatných zkušenostech z minulosti, pod vlivem osvícených učitelů a pokrokových duchovních, postupně se začali přizpůsobovat novým podmínkám, začali lépa hospodařit, což se projevovalo postupně i do celkového života obce. Přelom století do první světové války ukazuje na vysoký stupeň vzdělanosti a osvícenosti, alespoň u těch občanů, kteří řídili hospodářský i kulturní rozvoj obce!

Autor: Jindřich Buchlovský

Čerpáno z novin obecního zastupitelstva v Archlebově ARCHLEBSKÝ ŽIVOT, číslo 2, ročník 4